|
Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají. Vlasy a nehty si můžeme představit jako rostliny, které vyžadují zvláštní péči . Jak vlas tak nehet je sice tvořen zrohovatělými buňkami, ale vyrůstá z živé tkáně. Vlasová cibulka stejně jako nehtové lůžko jsou živé organismy, které potřebují dostatečný přísun živin a energie, stálou zásobu kyslíku, minerálních solí a dalších živin přepravovaných krevními kapilárami. Nejčastější problémy s vlasy a nehty (vlasy - poškozené, mastné a bez lesku, nehty - měkké a lámavé) bývají často způsobeny biologickou nerovnováhou v organismu. Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat. Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru.
Transplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat.
Typické padání vlasů u mužů s následnou pleší je způsobeno:
- dědičnými faktory (genetickým kódem), v nichž je budoucí vlasový problém předem naprogramován;
- androgeny (mužskými pohlavními hormony) jejichž normální nebo zvýšená hodnota iniciuje genetický kód;
- ostatní možné faktory nemusí být nutnou příčinou padání vlasů, ale mohou ztrátu vlasů urychlovat. Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy. Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících.
|
